Zámek a jeho proměny

Staroveský zámek je reprezentativním renesančním sídlem z druhé poloviny 16. století s působivou sgrafitovou výzdobou.

Původním sídlem majitelů vsi byla středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 – 1570.

Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit - po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů - kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou.

Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba, překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou.

Roku 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách slouží zámek i přiléhající park potřebám obce. Kulturní akce i koncerty se pořádají na arkádovém nádvoří zámku.

Zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, jehož dominantou je replika cibulové báně, se řadí k nejkrásnějším renesančním skvostům na území Moravy.